Královský hvozd je označován pás území podél jihozápadní hranice Čech, který tvořil přirozenou hranici zabraňující vpádu nepřátel do země. Pod tímto názvem je uváděn již od roku 1273, kdy tuto oblast natrvalo připojil k Čechám král Přemysl Otakar II. Postupně zde vznikala jakási správní centra - Královské rychty. Byly to Svatá Kateřina, Hamry, Hojsova Stráž, Zejbiš, Kochánov, Zhůří pod Javornou, Stodůlky a Stachy.

Na území Královského hvozdu se dochovaly rozsáhlé plochy lesních porostů, nad kterými ční obnažené skalní hřebeny. Jsou zde také kaňonovitá údolí horských potoků s vodopády, peřejemi a kaskádami, rozličné skalní výtvory a kamenná moře. Najdeme zde také velké množství vzácných druhů rostlin a živočichů. Mezi nimi např. tetřeva hlušce, sokola stěhovavého, krkavce velkého, datlíka tříprstého, kosa horského, vydru říční či ryse ostrovida.