Dne 11. 10. 2013 se v nově zrekonstruovaném zámku Ludwigsthal v blízkosti bavorského Zwieselu uskutečnila pódiová diskuze na téma: „Obchodování s lidmi - prostituce“. Euregio Bavorský les – Šumava – Dolní Inn, EUROPE DIRECT - informační kancelář Evropské komise ve Freyungu a Volkshochschule Regen k této diskusi pozvali odborníky z České republiky, Německa a Rakouska.

Starosta Železné Rudy, Michal Šnebergr, objasnil situaci v blízkosti hraničního přechodu s Německem. Zatímco po revoluci na začátku devadesátých let vznikly v Železné Rudě četné noční podniky, v dnešní době jich existuje mnohem méně. Prostituce se však přesídlila do prostor soukromých penzionů.

Jaroslav Bílek z Oddělení pro odhalování organizované kriminality z Českých Budějovic hovořil o tom, že je velmi těžké a časově velmi náročné hledat důkazy v rámci kriminality související s obchodováním s lidmi. V příhraničí podle jeho slov v posledních letech klesl počet nočních podniků, scéna prostituce se však přesunula z prostor klubů především na ulice, což je velkým problémem. Mezi prostitutkami je mnoho romských žen a v poslední době také mnoho nigerijských dívek, které jsou často prodávány vlastními rodinami překupníkům.

Plukovník Gerald Tatzgern z rakouského Spolkového kriminálního úřadu ve Vídni připomněl, že v Rakousku pracuje kolem 6 200 osob legálně v podnicích nabízejících sexuální služby. Další tři až čtyři tisíce žen jsou v tomto oboru podle hrubých odhadů zaměstnány nelegálně. Rakouská policie má možnost kdykoliv i bez existujících důkazů uskutečnit domovní prohlídku v rámci podezření na obchodování s lidmi. Stíhání osob se tak může přesunout i do ciziny, kromě toho může rakouská policie požádat při pátrání také policejní složky ostatních států.

Kriminální komisařka Barbara Wilhelm z Policejního prezídia ve Straubingu referovala o tom, že v Dolním Bavorsku je jen velmi malý počet obětí obchodování s lidmi. Wilhelm pracuje především se ženami, které jsou oběti překupnictví. Podle Wilhelm je velmi těžké vzít těmto ženám strach před policií a motivovat je k aktivní spolupráci při objasňování případů. Důležité by také bylo zajistit obětem obchodování s lidmi možnost dlouhodobého pobytu v SRN, tak jako je to již možné např. v Rakousku.

Za organizaci Solwodi (= Solidarity with Women in Distress), která nabízí poradenství a azylové ubytování pro oběti obchodu s lidmi, referovala Renate Hoffmann z Bad Kissingenu. Také Hoffmann upozornila na neuspokojivou situaci, kdy je podle současných zákonů povolený pobyt cizinců omezen jen na 6 měsíců. 

Europoslankyně Barbara Lochbihler, předsedkyně výboru pro občanská práva v Evropském parlamentu, objasnila cíle nové směrnice Evropské unie k potírání obchodu s lidmi. Tuto směrnici měly jednotlivé státy implementovat do dubna 2013. Převzata byla zatím jen šesti státy Evropské unie, přičemž Německo mezi tyto státy nepatří. Podle Lochbihler je obchodování s lidmi problémem především ve státech, ve kterých se úzce střetává chudoba a bohatství – zatímco celosvětově se odhaduje 2,3 milionů obětí obchodování s lidmi, v Evropě se počítá jen s cca 9 500 oběti.

Na diskuzi byly zastoupeny také různé spolky a sdružení pomáhající ženám pohybujícím se v oblasti prostituce, jako např. Projekt Jana či La Strada. Další diskuze se potom týkala policejní přeshraniční spolupráce v boji proti organizované kriminalitě, nucené prostituci a obchodování s lidmi. Podle slov českých, německých i rakouských zástupců policejních složek je jejich přeshraniční spolupráce na velmi vysoké úrovni a zakládá se na dobrých a úzkých kontaktech.