Příhraniční oblasti jsou v pohybu. To zřetelně vyplynulo z šestých „Mariánskolázeňských dialogů“, které organizuje Řemeslnická komora Dolní Bavorsko-Horní Falc z Regensburgu. 240 zástupců z institucí, podniků, škol a úřadů z východního Bavorska, Čech, Rakouska a poprvé také ze Slovenska se setkalo v Mariánských Lázních – bylo jich více, než kdykoliv předtím. „Velké rodinné setkání“, řekl Ludwig Rechenmacher, vedoucí oddělení pro zahraniční hospodářství a EU u řemeslnické komory. Ve všech pádech byla skloňována „kultura vlídného přijetí“, kterou je zapotřebí uplatňovat u pracovníků, kteří za prací přicházejí ze sousední země. Jde o nový pojem, který je překladem německého slova „Willkommenskultur“.

Se stoupajícím nedostatkem odborných pracovních sil a úbytkem obyvatelstva právě v příhraničních regionech nabývá potřeba pracovníků ze zahraničí nových rozměrů. Vzniklou mezeru nemohou vyplnit ani Češi ani Němci, a proto se celá oblast musí rozhlédnout dále a snažit se o získání a udržení pracovníků a učňů z jiných zemí EU. Na jihu Evropy panuje vysoká nezaměstnanost mladých, často nemají ani možnost se něčím vyučit.  Bavorsko –české příhraničí jim může mnohé nabídnout, ale musí se také postarat o to, aby se nově příchozí naučili jazyk, měli kde bydlet a mohli dosáhnout odborného vzdělání nebo přeškolení.

Přátelské pracovní klima, rovnocenné zacházení s místními a zahraničními pracovníky, kompetentní kontaktní osoby v podnicích – ze spontánní výměny názorů a ze zkušeností vyplynula celá řada bodů, které jsou ve firmách velmi důležité pro vytvoření kultury vlídného přijetí. Ale také mimo pracoviště se musí zohlednit mnoho aspektů: lepší dopravní spojení, aby bylo možné denně přes hranici dojíždět do práce a vracet se zpět, požadovány byly také vícejazyčné dopravní ukazatele, lepší začlenění do pracovního kolektivu a podpora integrace ve společnosti. Velmi účinný může být i návrh: „Po práci jednoduše vzít kolegu ze sousední země s sebou na večírek nebo do zájmového spolku.“ Velká pozornost byla také věnována rozvoji mateřského jazyka u dětí pracovníků, kteří se v sousední zemi usadí, nebo u dětí, které jsou ze smíšených rodin. 

Obzvlášť vysoký je podíl českých pracovních sil v příhraničních okresech východního Bavorska. V okresu Cham má například 30 českých firem svoji pobočku nebo svůj vlastní podnik, a také v německých závodech našlo práci hodně Čechů. Ale jak se daří českým pracovníkům v sousedním Bavorsku? „Mezi 1500 českými pracovníky v našem okresu proběhla dotazová akce. 90 procent z nich se cítí dobře“, cituje z výsledků Klaus Schedlbauer, z oddělení podpory hospodářství okresního úřadu v Chamu. Průzkum také ukázal, že většina českých pracovních sil denně dojíždí z domova do práce, asi polovina nemluví německy a je odkázána na kolegy ovládající oba jazyky. Většina jich pracuje v kovozpracujících závodech nebo v hotelech a restauracích. Jejich motivací je často vyšší mzda – částečně však také vůbec nějaká pracovní perspektiva.

Nezaměstnanost je ve východním Bavorsku podstatně nižší než v západních Čechách“, řekl Joachim Ossmann, ředitel pracovního úřadu ve Schwandorfu. Tím se také vysvětluje fenomén, proč počet německých pracovních sil v České republice spíše klesá. Opačně je tomu na druhé straně: Od roku 2011, kdy byla pro Čechy zavedena úplná volnost pohybu pracovních sil v EU, se počet českých pracovníků ve východním Bavorsku skoro zdvojnásobil na 8600 osob.

Ve všech třech pracovních skupinách bylo zřejmé, že problémy, které nás v budoucnosti očekávají, jsou podobné ve všech zúčastněných příhraničních regionech: Obyvatelstvo stárne, ve venkovských oblastech se musí zlepšit infrastruktura a musí se zabránit odcházení mladých lidí. Od minulého roku se touto výzvou také zabývá nově zřízený Evropský region Dunaj-Vltava (ErDV). “Společně chceme posílit naši konkurenceschopnost vůči metropolitním oblastem Praha, Norimberk, Mnichov a Vídeň“, řekla Romana Sadravetz, vedoucí hlavní kanceláře ErDV v rakouském Linci. Nový Evropský region spojuje šest příhraničních krajů tří států – Čech, Bavorska a Rakouska. Na rozloze 60 000 km²žije cca. šest miliónů lidí. Cílem je mimo jiné vzájemné uznávání odborných kvalifikací, rozšíření přeshraničních odborných praxí, zlepšení vědy a výzkumu, jakož i posílení postavení celého společného regionu. 

 „Mariánskolázeňské setkání představuje proces“, vysvětloval Toni Hinterdobler, hlavní jednatel řemeslnické komory, „který nám dává velkou šanci dále rozvinout náš společný hospodářský prostor, pokud se nám podaří upevnit naši identitu.“ A tato identita spočívá v malých a středních podnicích příhraničního regionu, ve kterých vše probíhá přehledně a lidsky. Politikům adresoval Hinterdobler poselství, aby dále odbourávali překážky v přeshraničním podnikání. „Pokud budou existovat jasná pravidla, dojde i k rozvoji přeshraničních aktivit.“ Odstranění překážek také velmi zajímalo osmičlennou slovenskou delegaci v čele s Dagmarou Urbanovou z ministerstva zahraničí v Bratislavě.  Urbanová zdůraznila, že Bavorsko je pro Slovensko důležitým obchodním partnerem.

Odvahu a optimistický pohled přinesl „Ateliér budoucnosti pro mládež“: 27 mladých mužů a žen z odborných škol a gymnázií z Čech a z východního Bavorska uvažovalo o tom, jak by si oni život příhraničí v budoucnosti představovali. Všichni se učí jazyk sousedního státu a jsou vyzbrojeni osobními zkušenostmi z praxí nebo školních výměnných pobytů v sousední zemi. V závěrečném shrnutí přinesli praktické argumenty: lépe se vzájemně poznat, více školních výletů do sousední země, nabízet výuku jazyka sousední země již v mateřské škole, akceptovat kulturní odlišnosti příslušného jiného národa, ale také lepší platové ohodnocení odborných a jazykových znalostí.

Účastníci dialogů se také seznámili s rozvojem výuky češtiny na německé straně. Na Europa-Berufsschule Weiden (Integrovaná střední škola) bylo za spolupráce s Univerzitou Karlovou zřízeno středisko pro skládání certifikačních zkoušek z češtiny jako cizího jazyka.

Julia Gammer studuje na této škole obor Obchodnice pro východ a západ, jehož součástí je výuka češtiny. „Čeština je těžká“, přiznává. V současné době se s dalšími studenty školy připravuje na certifikovanou zkoušku z češtiny na úrovni A2 dle evropského rámce jazyků. Má za sebou dva roky výuky češtiny a jeden výměnný pobyt. „Na přeshraničním trhu práce znalost češtiny a znalosti o sousední zemi přinášejí velké šance pro dobré uplatnění“, tvrdí Julie. Jako většina mladých účastníků si umí představit, že by v budoucnosti přinejmenším nějakou dobu pracovala v sousední zemi.